Příznaky:
Základním příznakem je bolest, ta se objevuje většinou při zátěži jako je chůze po schodech, běh a nebo při méně obvyklém pohybu. V pozdějším čase se bolest může objevovat i v klidovém režimu. Artróza se může projevit také ztuhlostí kolene, otokem nebo větším množstvím kloubní tekutiny.
Příčiny:
Prvotní příčinou je úbytek kloubní tekutiny. Následně mohou vznikat změny na kolenním kloubu, které způsobí změnu tvaru kloubu, zmenšení mezery mezi kloubem, úbytek chrupavčité tkáně, ale také může dojít k poškození měkkých tkání (menisků). Poškození menisku (degenerace) se pak většinou projeví jako viditelná deformace kolene. Je třeba říct, že artróza není "klasická nemoc", ale její příčiny souvisejí se stárnutím organismu. Jak z popisu příčin vyplývá, atróza a hlavně její důsledky se časem zhoršují. Je proto důležité začít řešit artrózu včas. Artróza ale také může vzniknout po úraze, změnou zátěže kolene vlivem např. neřešeného plochonoží, nadváhou, vlivem neřešené funkční poruchy, jednostranným přetěžováním kolene, apod.
Léčba:
V počátečních stádiích se často využívají kloubní preparáty obsahující kloubní výživu glukosamin sulfát, chondroitin sulfát a kolagen. Jejich nevýhodou je, že mají poměrně malou účinnost, protože působí na všechny klouby těla, nikoli jen na problematickou oblast, musí se užívat pravidelně ve správné dávce a v intervalech, pomáhají skutečně v počátečních stádiích. Daleko účinnější je léčba injekční. Nejdůležitější je ideální váha, správná životospráva, pohyb, ale pomoci může tejpování a řízená rehabilitace.
V případě pokročilých stádií, s těžkým poškozením kloubu, je nutné operační řešení.
Bolesti kyčlí jsou poměrně častý problém, podobně jako bolesti kolen. Mnohdy mají i podobné příčiny.
Příznaky:
Příznaky se projevuji bolestí, která se může často projevovat i v jiných částech nohou, třeba v koleni nebo i v páteři. Častým příznakem je bolest po zátěži a nebo ztuhlost kloubu, která se projevuje hlavně ráno, než se kloub rozhýbe.
Příčiny:
Příčiny mohou být z důvodu přetížení v důsledku nadváhy, metabolických a jiných onemocnění, vlivem sportu, ale nejčastěji degenerace, čili počínající artróza kyčelního kloubu. Výjimkou nejsou ani vrozené vady kyčlí, které se projevují v pozdějším věku nebo také důsledek nějakého úrazu.
Léčba:
Základem léčby je bolest nepodceňovat a nečekat, než sama odejde. To může způsobit další zhoršení stavu, který může být mnohem závažnější, než pokud se problém podchytí v počátku. Cílem léčby je snížit zátěž kyčelního kloubu, což se může poměrně snadno docílit u sportovců, ale u obézních lidí, kteří nesportují to znamená nutnou redukci nadváhy. Z léčebných metod se používá tejpování, výživové preparáty, medikace, elektroléčba, léčebný tělocvik a někdy jsou nutné obstřiky ev. aplikace chondroprotektiv do kloubu. Pokud konzervativní léčba nepomáhá a nebo pokud je kloub nenávratně poškozen, tak je nutné řešit výměnu kloubu operativní cestou za kyčelní náhradu. Proto se vyplatí problémy kyčlí nepodceňovat a řešit je včas a zároveň se vyvarovat činnostem, které kyčelní kloub poškozují. Je dobré navštívit při prvotních příznacích lékaře specialistu ortopeda nebo podiatra, protože i správné obouvání a speciální vložka může proces bolestivost a přetížení zmírnit.
Kyčelní kloub u dětí:
Samostatnou kapitolou jsou kyčelní klouby u malých dětí, které se cíleně kontrolují v rámci preventivních prohlídek a které mají za cíl odhalit vrozené vady v době, kdy jsou snadno odstranitelné a jejich řešení je ještě možné.
Poškození menisku je velmi častou příčinou bolestí kolen. V kolenním kloubu jsou prostory mezi kloubními plochami vyplněny vazivově chrupavčitými destičkami = menisky. Jejich úkolem je mechanicky tlumit, "změkčit" pohyb kloubu, neboť tím chrání kloub před přetížením. Přestože se může jednat i o různé formy poškození, tak nejčastější poškozením menisku je důsledek úrazu.
Příznaky:
Poškozený meniskus je velmi častou příčinou bolesti kolen. Tato bolest (poškození) může být akutní, které vzniká bezprostředně po úrazu anebo chronická. Vzhledem k tomu, že se jedná o mechanické poškození menisku, může se objevit v každém věku. Někdy si však pacient ani neuvědomuje, kdy ke zranění došlo. Poranění menisku provází vícero nepříjemných a bolestivých fází např. při ohybu kolene, ale také při sportu, chůzi po schodech. Poranění může být menšího rozsahu, kdy pacienta spíše obtěžuje nepříjemné píchání nebo i praskání v koleni až po zablokování kolene. Chronická forma, v případě neléčení, pak může způsobit i artrózu, tedy poškození kloubu.
Příčiny:
Příčina akutního poranění je mechanická, kdy vlivem přetížení kloubu dochází k deformaci nebo utržení menisku. To se stává nejčastěji při sportu nebo při úrazu. Toto poškození menisku je pochopitelně provázeno bolestí, otokem, naplněním kolene, blokádou.
Léčba:
Léčba se provádí dle stupně závažnosti poranění menisku. U lehčí formy se doporučuje klidový režim, znehybnění kolene ortézou, obklady, analgetika. Při rozsáhlejším poškození menisku se přistupuje k operaci artroskopickou cestou s cílem odstranění poškozené části menisku. Po operaci následuje rehabilitace dle pokynů lékaře a při zjištění poškození chrupavky kloubních ploch se aplikují chondroprotektiva – látky vyživující chrupavku.
V případech, kdy je odstraněn meniskus celý, je vhodné podiatrické vyšetření s volbou vhodné vložky, která má za cíl úpravu vyváženého osového zatížení kolene.
Příznaky:
Osteoporóza je nemoc, které se také říká „řídnutí kostí“. Objevuje se ve vyšším věku a častěji u žen, než u mužů. Obvykle po menopauze. Osteoporóza je charakterizována úbytkem kostní hmoty a změnou její struktury. Hlavní rizikem osteoporózy je riziko zlomenin a souvisejících komplikací. Může se však projevit i bolestí nohou, zad apod.
Příčiny:
Osteoporóza souvisí ve většině případů s procesem stárnutí a souvisejícími změnami v organismu. Má však také genetický podklad, takže pokud se v rodině již osteoporóza vyskytla, tak je na místě obezřetnost. Řídnutí kostí vzniká vyplavováním vápníku z těla, po menopauze.
Léčba:
V případě osteoporózy je důležitá prevence, která spočívá v pravidelném doplňování vápníků, vitamínů (zejména vitamín D) do těla. Součástí prevence je rovněž dostatek pohybu a zdravá strava, dále pak pravidelná denzitometrická kontrola, který dokáže osteoporózu odhalit dříve, než se objeví zlomenina. Léčba je v podstatě podobná prevenci, tedy dostatek pohybu a přísun kalcia a vitamínu D.
Příznaky:
Patní ostruha je kostní výrůstek v oblasti Achillovy šlachy. Může se projevovat bolestí, někdy až silnou nebo pichlavou, která komplikuje chůzi. Projevuje se nejčastěji při začátku zátěže (například první kroky ráno, běh apod.). Bolest paty se může projevovat v klidu nebo po delším sezení. Někdo však může mít patní ostruhu a nečiní mu žádné obtíže, pak se na tento problém přijde zpravidla náhodně při rentgenu z důvodu jiného zdravotního problému.
Příčiny:
Patní ostruha není onemocnění, ale důsledek, který vzniká jako obrana organismu. Příčinou může být přetížení nohy při dlouhodobé zátěži, nevhodná obuv nebo úrazy. Příčinou může být i nevhodné postavení nohy. Patní ostruha je onemocnění v oblasti úponů a svalů v okolí paty.
Léčba:
Diagnostika je založená na rentgenu a ultrazvuku, které pomáhají patní ostruhu odhalit. Vzhledem k tomu, že jednou z příčin je přetížení nohy, tak součástí léčby je klid a odlehčení zátěže. Pokud je však příčinou nevhodná obuv nebo nevhodné držení nohy, tak pak je třeba tuto příčinu odhalit a řešit s pomocí podiatra s výběrem správné vložky a další terapie. V lehčích případech mohou pomoci obklady, různé masti, protahování, míčkování apod. Často se používá léčebný ultrazvuk, biolampa, laser, magnetoterapie nebo rázová vlna. Pokud jsou bolesti dlouhodobé a intenzivní a nedaří se bolest eliminovat klasickou léčbou, tak je třeba řešit patní ostruhu operativně.
Příznaky:
Jedná se o nepříjemný úraz, který vzniká velmi často při sportu, ale může se jednat i o prosté nevhodné došlápnutí. Projevuje se bolestí kolena, případně otokem, náplní v kloubu a kulháním. Příznaky se projevují už v průběhu sportovní aktivity, při které úraz vznikl, vedou k ukončení aktuálního sportovního výkonu (například běhu), protože bolest bývá intenzivní a nedovoluje další plné zatížení.
Příčiny:
Jak vyplývá z příznaků, tak k přetržení kolenních vazů může dojít extrémním přetížením kolenních vazů, které již zátěž nevydrží a prasknou. Někdy to nemusí být jen vysoká zátěž, ale také nevhodný pohyb (torze kolena), pak k úrazu stačí i menší kolize.
Léčba:
Léčba může být buď konzervativní a nebo chirurgická. Konzervativní léčba spočívá v dlouhodobém zafixování kolena pomocí ortézy a omezení zátěže. O nutnosti případného chirurgického zákroku rozhodne lékař na základě rentgenu, MRI, kdy posoudí stupeň poškození vazů. V každém případě je nepříjemné, že léčba si vyžádá řadu týdnů, kdy je třeba zcela vysadit sportovní aktivity. Návrat ke sportu po vyléčení pak musí být opatrný, aby se úraz neopakoval.
Příznaky:
Voda v koleni je lidové označení pro nadměrné množství kloubní tekutiny v kolenním kloubu. Každý kloub obsahuje malé množství kloubní tekutiny neboli „kloubního mazu“ - je to čirá nebo mírně nažloutlá viskózní tekutina. Vyplňuje kloubní prostor, vyživuje kloubní chrupavku a tu udržuje pružnou a snižuje její tření a opotřebení.
Synoviální tekutina je produkována synoviální blánou (membrana synovialis), která je částí kloubní výstelky. Někdy se může stát, že tekutiny se začne tvořit více, než-li se ji vstřebává a pak dochází k jevu, kterému říkáme voda v koleni. Projevuje se otokem, ztuhlostí kolenního kloubu a bolestivostí, která bývá výraznější při chůzi po schodech.
Příčiny:
Příčin může být celá řada, velmi často je příčinou nějaký úraz, nadměrné zatížení, poškození vazů nebo artróza, u revmatu nebo nádorů. Voda v koleni je tedy důsledkem těchto příčin a projevem kloubu, že s ním není něco v pořádku. Rizikovými faktory jsou vyšší věk, nadměrné zatížení při sportu a samozřejmě nadváha, která obecně kloubům škodí.
Léčba:
Voda v koleni může být pacientem zaměněna za obyčejný otok kolena. Rozdíl je v tom, že v případě vody v koleni je výrazně snížená hybnost kolenního kloubu a problémový pohyb. Zatímco obyčejný otok kolene většinou sám odezní, tak voda v koleni se bez zásahu lékaře neobejde. Základem vyšetření je punkce, která sice není úplně příjemná, ale přináší úlevu. Rozbor odebrané tekutiny pak pomáhá určit příčinu problémů. Vlastní léčba je pak založena na využití vhodných léků, případně artoskopie. Ale to už závisí na konkrétní příčině problému, kterou určí lékař. Ze strany pacienta je důležité kloub v rámci léčby zbytečně nezatěžovat a dopřát si klidový režim.
